Po stopách
Jakuba
Grossmanna
Dokument | 60 min | 2022 | Česko
režie: František Soukup, Kryštof Sýkora
střih: František Kotačka
producent: Milan Grossman (Vůle 1939 z. s.)
Řidič autobusu Milan Grossman osm let pátral v archivech po celém světě. Zmapoval zapomenutý příběh svého dědečka Jakuba Grossmanna, který šel v roce 1939 pěšky z nacisty okupované Ostravy do Stockholmu, aby se mohl zapojit do odboje. Nyní se Milan vydává na cestu napříč Evropou, aby vzdal hold válečnému uprchlíkovi a hrdinovi.
"Píše se rok 1939, pár měsíců od uzavření Mnichovské dohody a nad námi se začínají stahovat mračna," začíná vyprávění sedmadvacetiletého Jakuba, který se rozhodne utéct z nacisty okupované Ostravy. Vybírá si tzv. Skandinávskou cestu, přes Polsko, Pobaltí až do politicky neutrálního Švédska. Tam na něj snad čeká pomoc jeho staré známé, švédské hraběnky s vazbou na Československo, Amélie Posse-Brázdové. Na útěku zažívá mnoho útrap a nedorozumění, stává se obětí všudypřítomné byrokracie a je zrazován těmi, kteří ho měli chránit. Kam až ho cesta může zavést?
Je to příběh natolik neuvěřitelný, že donutí Jakubova vnuka, řidiče autobusu z Plzně, k napsání knihy a nakonec i absolvování stejné cesty a natočení dokumentárního filmu na dědečkovu počest.
Neúnavné bádání v mezinárodních archivech společně s prací filmařů oživilo s detailní přesností příběh, který málem skončil v prachu dějin. Svědectví o jednom z tisíců podobných osudů. Teď už je na divákovi, zda v něm nepozná něco ze života svých vlastních předků a třeba nezjistí, že i on má v rodině hrdinu...
"Jedna z nejlepších road movies posledních deseti let. Nemohl jsem se přestat dívat."
– Václav Marhoul, režisér
V dokumentární road movie se protínají dvě příběhové linky. Jednou je útěk z nacistického Protektorátu až do politicky neutrálního Švédska, který Jakub Grossmann absolvoval v roce 1939. Druhou je putování jeho vnuka Milana, při kterém navštěvuje ta stejná místa o 80 let později a přidává vlastní pocity i poznatky z archivů.
Kolo projekcí pro přátele a sponzory mělo úspěch!
Ještě před oficiální premiérou proběhly uzavřené projekce za účasti tvůrců pro příznivce, podporovatele a rodinu, abychom si vyzkoušeli, jak film působí na publikum a doladili poslední mouchy. První akce se uskutečnila v Nekmíři, odkud pochází protagonista Milan Grossman, takže se neobešla bez rodiny a bohatého rautu od jeho manželky Zdeňky.
19. 10. jsme se sešli u druhé projekce v krásných prostorech Maiselovy synagogy, kterou laskavě propůjčilo Židovské muzeum v Praze. Této akce se zúčastnil i pan režisér Václav Marhoul, který nám při tvorbě filmu poskytoval cenné rady. Promítání dokonce uvedl proslovem.
Zatím poslední setkání s projekcí proběhlo v listopadu v pražském Kině Pilotů. Všechna setkání provázela rodinná atmosféra, objevily se při nich výbuchy smíchu i slzy a doplněny byly vždy besedou se štábem. Doufáme, že ohlasy budou takhle vřelé i po oficiálním uvedení filmu, které by mělo proběhnout na podzim 2023 na vybraných festivalech.
První předpremiéra proběhla ve Švédsku...
...na Velvyslanectví České republiky ve Stockholmu za účasti paní velvyslankyně Anity Grmelové. Mnohokrát děkujeme jí i celé ambasádě za vřelé přijetí a laskavou pomoc, bez níž bychom se neobešli. Záštitu akci udělil ministr pro evropské záležitosti pan Mikuláš Bek.
Fotografie: David Vaníček
O tvůrcích
Hraběnka Amelie Posse-Brázdová. Zdroj: Wikipedie
Chci ukázat, že jsou i jiné příběhy než generálů a plukovníků.
"O těch se mluví často, ale o řadových vojácích málokdy. Nejde jen o to, že mám k dědovi osobní vztah, ale chci to udělat pro něj a pro jeho kamarády," vysvětluje Milan Grossman v rozhovoru, co ho vedlo k pátrání, které celý projekt odstartovalo.
Milan Grossman není historik, není ani profesionální badatel. Jak sám říká, je to obyčejný kluk z vesnice poblíž Plzně, řidič autobusu a otec od rodiny. Když před něj archivář s úšklebkem položil první stoh zažloutlých dokumentů, Milan se vyděsil. Kde začít? Jak se v té změti informací vyznat? Jeho nadšení ale nakonec všechny překážky překonalo a povedlo se mu zapojit do pátrání desítky badatelů po celém světě.
Založil spolek Vůle 1939. Ten se zabývá neuvěřitelnými útěky Čechoslováků z Protektorátu Čechy a Morava po 15. březnu 1939. Jeden z těchto hrdinů byl i Jakub Grossmann, který byl židovského vyznání a jako jediný z rodiny přežil holokaust.
"Díky příběhu Jakuba Grossmanna z Protektorátu jsme objevili jednu úžasnou dámu, která pomáhala všem v nesnázích a zachránila tisíce lidských životů, převážně Čechoslováků, před jistou smrtí," vypráví Grossman. "Její jméno je Amelie Posse-Brázdová, dáma z významné švédské aristokratické rodiny. Provdala se za skvělého českého malíře Oskara Brázdu a žila s ním na zámku Líčkov v Československu. Ačkoliv byla významnou postavu naší historie, v naší zemi se na ni úplně zapomnělo a my ji chceme opět představit české veřejnosti."
Na bádání, činnost spolku a tisk knih vynaložil Milan Grossman veškeré rodinné úspory, dokonce si musel vzít úvěr v bance. Říká, že své rodině brzy vrátí všechen čas i zážitky, o které ji připravil. Věří ale, že se mu pátrání vyplatilo a rozhodl se s jeho výsledky seznámit veřejnost. Nejdříve napsal knihu, kterou pojal jako dědečkův deník. Nakonec se podle ní rozhodl natočit film.
Logo spolku Vůle 1939 a obálka knihy Vůle 1939:
Můj útěk z Protektorátu, na obojím je portrét Jakuba Grossmanna
Oslovil jsem studenty filmu. Jejich práci teď oceňují špičky v oboru.
Tři studenti střihu na Filmové akademii Miroslava Ondříčka (FAMO) v Písku se příležitosti s velkým potenciálem s nadšením chopili. František Soukup a Kryštof Sýkora vyjeli s Milanem Grossmanem natočit jeho cestu po Evropě a stojí tak za režií, ale i kamerou a zvukem. Střih filmu si vzal na starost jejich spolužák František Kotačka.
Z původně zamýšleného domácího videa, které neměl vidět nikdo kromě nejbližší rodiny, vznikl filmařům pod rukama hodinový dokument, který vedle natočených záběrů z cest využívá mj. také animace, komponovanou hudbu nebo vzácné archivní materiály. Za čtyři roky práce na dokumentu pak získali zkušenosti, které by jim pouhé studium nedalo. V současnosti pracují v televizi (ČT, Nova, Prima), na seriálech nebo nezávislých projektech jako střihači a režiséři.
Práce na snímku stále přibývalo a tvůrci oslovili další autory, např. hudebního skladatele Toma Medka či barviče Martina Buka. Přizvali také kolegy či pedagogy. Druhého natáčení se tak zúčastnil i kameraman a dron operátor Farid Alijanov a za zvukovou postprodukcí stojí Jan Lakota, oba spolužáci z písecké FAMO. Dramaturgyní se stala Jana Hádková, která v Písku učí ateliér dokumentu.
Film se během dramaturgických projekcí dostal Grossmanovou zásluhou mj. i k režiséru Václavu Marhoulovi, který ocenil mj. práci s nalezenými archivními materiály, z nichž některé filmaři pro lepší divácký zážitek rozpohybovali animací.
.jpg)
režie
střih
Autor fotografie: Tomáš Fiala
Na dokumentu jsme pracovali bez honoráře, po večerech, ale zato s láskou.
Prvotní zapůjčení kamerové techniky poskytla FAMO v Písku. Filmaři tak v roce 2018 vyjeli na osmnáctidenní výpravu s cílem zdokumentovat cestu Milana Grossmana po stopách jeho dědečka. Procestovali celkem pět zemí, najeli přes 5500 km a natáčeli s řadou pamětníků, diplomatů či historiků.
K desítkám hodin materiálu postupně ještě přibyly další gigabyty archivních záběrů a fotografií. Toho času již absolventi filmové akademie museli všechno nakoukat, sestříhat a donekonečna konzultovat s dramaturgy, dokud nedošli k finální podobě, kterou uvidí diváci. To vše ve volném čase, navíc zcela zdarma. Velkou motivací pro ně však bylo vědomí, že projekt má smysl a představuje skvělou příležitost ke zviditelnění. Kdo ví, jaké dveře může tvůrcům otevřít.
Film měl uzavřenou předpremiéru 7. 9. 2022 na Velvyslanectví ČR ve Stockholmu, česká premiéra se uskuteční 19. října v pražské Maiselově synagoze. Následovat bude série promítání v různých městech po celé republice, která již budou otevřená veřejnosti. Grossman plánuje film promítat jak na besedách a vzpomínkových aktech, tak i na akcích krajanských spolků v cizích zemích, které s projektem spolupracují. O snímek už projevila zájem Česká televize a tvůrci plánují i oslovení festivalů a webových streamovacích platforem.
Časová osa celého filmu ve střihovém programu a tvůrci filmu.
Autor fotografie: Tomáš Fiala
Setkání produkčního týmu se známým hercem, panem Janem Přeučilem
Projekt by nevznikl bez pomoci více než 300 nadšenců.
Příběh Milana Grossmana a jeho dědečka řadu lidí oslovil natolik, že se rozhodli nezávislým tvůrcům pomoci buď jen za symbolickou odměnu nebo zcela nezištně. Jedním z nich je i známý herec Jan Přeučil, který laskavě propůjčil svůj hlas audio verzi Grossmanovy knihy Vůle 1939. Ta se právě stala předlohou pro scénář filmu.
V dokumentu v roli vypravěče ale Jana Přeučila neuslyšíte. Namísto toho se tvůrci rozhodli zvýšit autenticitu tím, že komentář čte jako by postava sama. Vybrali proto mladého herce Štěpána Dostala, jehož hlas k roli sedmadvacetiletého Jakuba perfektně sedne.
V září 2021 Milan Grossman odhalil na počest svého dědečka a hraběnky Amelie Posse-Brázdové pamětní desku ve stockholmské ulici Rindogatan, kde bojovnice za lidská práva bydlela. Slavnostní akt, mimochodem také součást filmu, by neproběhl bez podpory Velvyslanectví ČR ve Stockholmu a Švédsko-česko-slovenského krajanského spolku v čele s paní Jitkou Vykopalovou, kteří akci umožnili po organizační stránce. Grossman při té příležitosti poděkoval všem více než 300 lidem, kteří se na projektu podíleli.
Do projektu Grossman zapojil neuvěřitelné množství lidí od řemeslníků přes badatele až po velvyslance.
Vítáme další podporovatele pro nový projekt!
Milan Grossman a jeho tým by rádi vyzvali ty,
kteří mají zájem projekt podpořit, aby se ozvali na jednu z kontaktních adres. "Uvítáme jakoukoli pomoc, která nám umožní další distribuci filmu," vzkazuje Grossman. "Máme tady skvělý film, který vznikl hlavně díky lásce a nadšení, ale to už nestačí na propagaci, uvedení na streamovacích platformách nebo pronájem kina. Prosím proto každého, kdo může, aby pomohl dovést náš projekt ke zdárnému konci," uzavírá Milan Grossman.
A jaké jsou jeho plány v bádání? "V současné době se snažíme prokázat a popsat spolupráci mezi Amelií Posse-Brázdovou, Kerstin Felix, Sirem Nicholasem Wintonem a Oddem Nansenem, kdy společně zachraňovali děti z okupovaných zemí. Snažíme se proto získat co nejvíce informací," líčí Milan Grossman. "Pokud znáte někoho, kdo byl takto zachráněn, kýmkoliv z těchto čtyř hrdinů, jste potomek takto zachráněného nebo pamětník, prosím, pomozte nám zveřejnit velké činy těchto dobrodinců a kontaktujte nás prostřednictvím e-mailu vule1939@post.cz."
Snímek z filmu Po stopách Jakuba Grossmanna
Amelie Posse-Brázdová s přáteli. Zdroj: Wikipedie
Pro média
Ke stažení:
Fotografie v tiskové kvalitě s popisky (.zip)
Zaujal vás náš film? Chcete napsat článek nebo domluvit rozhovor? Neváhejte nás kontaktovat.
Děkujeme našim partnerům:
